Pěstování melounů

Plody, které rostlina neuživí, samy upadnou

Nákup sazenic

Roubované sazenice melounů si můžete pořídit od autora tohoto webu na www.roubovane-sazenice.cz. Objednávky přijímáme od poloviny února, rostliny budou rozesílány v polovině května.

Příprava pozemku

Jako první si musíme vybrat místo, kde budeme melouny pěstovat. Pozemek by měl být na slunném místě, nejlépe nasměrován k jihu. Pokud možno, neměli bychom vybírat stanoviště, kde nebyly v předchozím roce pěstovány tykvovité rostliny, abychom zamezili výskytu chorob a škůdců. S přípravou půdy musíme začít již na podzim. Pozemek je potřeba zrýt či zorat a zapravit do půdy chlévský hnůj. Pro zvýšení obsahu organických látek v půdě, můžeme do půdy zapracovat kompost, nebo můžeme melouny pěstovat, podobně jako tykve, přímo na kompostu. Na jaře, jakmile to počasí dovolí, prokypříme zeminu. Tím se také zbavíme již rostoucích plevelů.

Předpěstování

Pokud se rozhodneme předpěstovat si sadbu, můžeme začít s výsevem už koncem března. Důležitá je ovšem teplota. Optimální teplota pro klíčení melounů je 22°C. Výsev provádíme do sadbovačů nebo do květináčků. Do jednoho květináčku můžeme dát 1 - 2 semena. Přibližně do dvou týdnů rostlinky vyklíčí a vytvoří děložní lístky. Po celou dobu předpěstování bychom měli udržet teplotu kolem 20°C. Na začátku května začneme s otužováním sadby.

Pod melouny je vhodné dát černou textilii

Výsadba

Melouny můžeme začít vysazovat nejdříve po 15. květnu. Sazenice pravokořenných melounů vysazujeme do sponu přibližně 1,5 x 1m. Ty také můžeme vysazovat i po 2 - 3 sazenicích. Roubované melouny potřebují spon minimálně 2 x 2 m. Sazenice neroubovaných melounů můžeme zasypat zeminou až po děložní lístky. U roubovaných melounů můžeme zasypat pouze podnož. Roub musí vyčnívat nad povrch, aby nezakořenil. Kdybychom viděli, že i přesto roub vytváří kořínky, musíme je odstranit. Je vhodné použít k pěstování melounů černou netkanou textilii. Ta nám bude přitahovat sluneční paprsky a bude akumulovat teplo v půdě. Po výsadbě je vhodné rostliny zalít.

Zálivka

Vodní melouny obsahují přes 90% vody. Proto je důležité rostliny během vegetace zalévat. Největší nároky na vodu logicky má rostlina v době květu a tvorby plodů. To je asi od začátku července až do odumření rostlin. Dá se říci, že někdy stačí roubovanou rostlinu zalít pouze při výsadbě a pak jednou během léta. Rostlina si dokáže vodu nalézt i v suchém počasí. Je to především tím, že kořeny mohou dosahovat do hloubky až 1,8 m. Ovšem jejich největší část je do hloubky 0,5 m, tudíž velká sucha rostlině neprospívají. Pokud tedy rostlina nemá dostatek vody, jako při mém pokusu, odrazí se to na výnosech. Pokud je nedostatek vody opravdu kritický, začne rostlina vysávat vodu z plodů. Ty postupně gumovatí a po čase upadnou. Týká se to především plodů do průměru 15 cm. Na nedostatek vody mohou vodní melouny reagovat nekrózou květního konce plodů. Pokud chceme dosáhnout kvalitních výsledků, bez závlahy se neobejdeme. Zavlažovat bychom měli méně často větší dávkou vody, tj. alespoň dávkou 150 mm. V létě bychom měli rostliny zalévat alespoň jednou týdně. Samozřejmě častěji zaléváme rostliny pravokořenné, roubované můžeme méně často. Dalším faktorem ovlivňující nároky na zavlažování je typ půdy. Pokud je léto horké a suché, je dobré zavlažovat 3 – 4 krát týdně. Samozřejmostí je, že vodu bychom měli k rostlinám aplikovat večer a měla by bít odražená. Závlaha může být podzemní nebo povrchová. Vhodnější je podzemní, zvláště při pěstování melounů ve skleníku či fóliovníku, kde povrchová závlaha způsobuje větší výskyt a rozšiřování chorob. Stále více moderní se poslední dobou stává závlaha kapková, která šetří vodu a přivádí ji přímo k rostlině. Zajímavostí je, že na rozdíl od cukrových melounů (Cucumis melo), vodní melouny nereagují na přebytek vody snížením množství sušiny v plodech.

Při teplotě nižšší než 5°C melouny zmrznou a plody se musí rychle uskladnit

Hnojení

Většina českých zahrádkářů hnojí pouze organickými hnojivy. Chtějí si vypěstovat plody v kvalitě bio. Jestliže pozemek před výsadbou řádně pohnojili hnojem nebo kompostem, může jim i toto hnojení stačit. Pokud však chce pěstitel dosáhnout lepších výsledků, bez hnojení průmyslovými hnojivy se neobejde. Základní hnojení se tedy provede při kultivaci pozemku před výsadbou. S přihnojováním se může začít až v době, kdy sazenice řádně prokoření do půdy. Ve velkovýrobě bychom měly během vegetace rostlinám dodat tyto přibližně dávky základních prvků:

N – 130 kg/ha , P – 100kg/ha, K – 150kg/ha

Pro pěstování melounů je ideální pH půdy kolem 5,5.

Zaštipování

Zaštipování je věc, na které se většinou pěstitelé neshodnou. Na internetu je nespočet diskusí, kde pěstitelé vychvalují právě jejich metodu zaštipování. Někteří zaštípnou rostlinu ihned po vysazení, poté výhony druhého řádu zaštípnou za určitým listem, jiní zaštipují rostlinu za plodem, někteří dokonce odštipují výhony, na kterých není plod. Každý vychvaluje právě svůj způsob. Většinou to však neporovnali s tím, jak roste a plodí rostlina, kterou nikdo nezaštipuje. Faktem však je, že vodní melouny zaštipování nepotřebují. Rostlina nepotřebuje pomáhat. Sama se dobře rozvětvuje, vytváří květy i plody. Proto se dá říci, že je veškeré zaštipování docela zbytečné.

Opylování

Přibližně na přelomu června a července začínají melouny kvést. Venku se o opylení postará hmyz. Pokud však máme melouny ve skleníku či fóliovníku, musíme květy opylit sami. Pomocí štětečku přeneseme pyl z tyčinek na bliznu. Zajímavostí u vodních melounů je, že jednotlivé květy se rozvíjí pouze na jeden den. Během této krátké doby musím hmyz stihnout samičí květy zdárně opylit.

Zralý meloun se pozná podle kroutící se stopky a dunivého zvuku při jemném poklepu

Další práce během vegetace

Pokud jsme pod melouny nepoužili černou netkanou textilii, měli bychom občas melouny vyplet, okopat a prokypřit. Dále během vegetace kontrolujeme porost a odstraňujeme případné chorobami či škůdci napadené listy, nebo celé výhony. Důležité je melouny ochránit před slimáky.

Sklízení

Až melouny narostou do maximální velikosti, musíme je ještě nechat dozrát. To je asi jeden měsíc. První melouny nám dozrají kolem poloviny srpna. Zralost melounu se určuje velmi těžko. Nejlepší asi je, označit si meloun, který vyrostl jako první, a přibližně po pěti týdnech ho zkusit, zda je již zralý. V literatuře se dočteme, že zralý meloun poznáme podle žluté slupky na ploše, kde ležel, zasychající stopky, kroutící se stopky, podle poklepu atd. Ovšem slupka zespod žloutne už v době, kdy má meloun v průměru asi 10 centimetrů a přitom plod stále roste. V té době meloun rozhodně zralý není. Zasychající stopka taky není přesná. Často meloun přezraje a shnije dřív, než stopka stihne zaschnout. O něco přesnější je poklep. Při jemném poklepání by se měl ozývat dutý zvuk. Ovšem i tady hodně závisí na tom, jestli nejsou uvnitř melounu praskliny, jak je meloun velký, na jakou část plodu poklepáváme atd. Asi nejpřesnější je kroutící se stopka.

České melouny