
Jako první si musíme vybrat místo, kde budeme melouny pěstovat. Pozemek by měl být na slunném místě, nejlépe nasměrován k jihu. Pokud možno, neměli bychom vybírat stanoviště, kde nebyly v předchozím roce pěstovány tykvovité rostliny, abychom zamezili výskytu chorob a škůdců. S přípravou půdy musíme začít již na podzim. Pozemek je potřeba zrýt či zorat a zapravit do půdy chlévský hnůj. Pro zvýšení obsahu organických látek v půdě, můžeme do půdy zapracovat kompost, nebo můžeme melouny pěstovat, podobně jako tykve, přímo na kompostu. Na jaře, jakmile to počasí dovolí, prokypříme zeminu. Tím se také zbavíme již rostoucích plevelů.
Pokud se rozhodneme předpěstovat si sadbu, můžeme začít s výsevem už koncem března. Důležitá je ovšem teplota. Optimální teplota pro klíčení melounů je 22°C. Výsev provádíme do sadbovačů nebo do květináčků. Do jednoho květináčku můžeme dát 1 - 2 semena. Přibližně do dvou týdnů rostlinky vyklíčí a vytvoří děložní lístky. Po celou dobu předpěstování bychom měli udržet teplotu kolem 20°C. Na začátku května začneme s otužováním sadby.

Melouny můžeme začít vysazovat nejdříve po 15. květnu. Sazenice pravokořenných melounů vysazujeme do sponu přibližně 1,5 x 1m. Ty také můžeme vysazovat i po 2 - 3 sazenicích. Roubované melouny potřebují spon minimálně 2 x 2m. Sazenice neroubovaných melounů můžeme zasypat zeminou až po děložní lístky. U roubovaných melounů můžeme zasypat pouze podnož. Roub musí vyčnívat nad povrch, aby nezakořenil. Kdybychom viděli, že i přesto roub vytváří kořínky, musíme je odstranit. Je vhodné použít k pěstování melounů černou netkanou textilii. Ta nám bude přitahovat sluneční paprsky a bude akumulovat teplo v půdě. Po výsadbě je vhodné rostliny zalít.
Melouny jsou náročné na vodu. Proto bychom je měli alespoň jednou za týden zalít, a to velkou dávkou vody. Není vhodné zalévat více často menší dávkou vody. V období velkého sucha můžeme zalévat častěji. Roubované melouny nemusíme zalévat skoro vůbec. Stačí je zalít jednou za měsíc.
Pokud jsme půdu před výsadbou důkladně prohnojili organickými hnojivy (chlévský hnůj, kompost,...), není potřeba během vegetace více přihnojovat.

Vodní melouny nezaštipujeme.
Přibližně na přelomu června a července začínají melouny kvést. Venku se o opylení postará hmyz. Pokud však máme melouny ve skleníku či fóliovníku, musíme květy opylit sami. Pomocí štětečku přeneseme pyl z tyčinek na bliznu.
Pokud jsme pod melouny nepoužili černou netkanou textilii, měli bychom občas melouny vyplet, okopat a prokypřit. Dále během vegetace kontrolujeme porost a odstraňujeme případné chorobami či škůdci napadené listy, nebo celé výhony. Důležité je melouny ochránit před slimáky.

Až melouny narostou do maximální velikosti, musíme je ještě nechat dozrát. To je asi jeden měsíc. První melouny nám dozrají kolem poloviny srpna. Zralost melounu se určuje velmi těžko. Nejlepší asi je, označit si meloun, který vyrostl jako první, a přibližně po pěti týdnech ho zkusit, zda je již zralý. V literatuře se dočteme, že zralý meloun poznáme podle žluté slupky na ploše, kde ležel, zasychající stopky, kroutící se stopky, podle poklepu atd. Ovšem slupka zespod žloutne už v době, kdy má meloun v průměru asi 10 centimetrů a přitom plod stále roste. V té době meloun rozhodně zralý není. Zasychající stopka taky není přesná. Často meloun přezraje a shnije dřív, než stopka stihne zaschnout. O něco přesnější je poklep. Při jemném poklepání by se měl ozývat dutý zvuk. Ovšem i tady hodně závisí na tom, jestli nejsou uvnitř melounu praskliny, jak je meloun velký, na jakou část plodu poklepáváme atd. Asi nejpřesnější je kroutící se stopka.