Meloun vodní

Říše: Plantae – rostliny
Oddělení: Magnoliophyta - krytosemenné
Třída: Rosopsida - vyšší dvouděložné
Řád: Cucurbitales - tykvotvaré
Čeleď: Cucurbitaceae - tykvovité
Rod: Citrullus lanatus (Citrullus vulgaris) - meloun vodní (lubenice obecná)

Meloun – historie

Slovo meloun znamená velké jablko a pochází z řečtiny. Kulturní forma vodního melounu se objevila již asi tisíc let před naším letopočtem, a to ve Středomoří. Jeho předchůdci však pravděpodobně pochází z tropické Afriky. O jeho původu se však stále vedou spory. Od 16. století se melouny pěstovaly na území dnešního jižního Slovenska a Maďarska. V 80. letech minulého století se sklízelo na celém světě ročně celkem asi 25 miliónů tun této plodiny. Dnes je to zelenina, která se pěstuje v teplých pásmech všech světadílů. Jen v Evropské unii je registrováno asi 380 odrůd melounu vodního. V České republice je k dostání osivo kolem 10 odrůd.

Rostlina

Meloun vodní je tykvovitá plodová zelenina. Jedná se o jednoletou krátkodenní bylinu. Je náročný na teplo a na intenzivní sluneční záření. Charakter růstu je plazivý, nebo také popínavý. Dužnaté výhony dorůstají do délky 100 – 250 centimetrů. Jsou pokryty dlouhými bílými až šedými chloupky. Meloun je rostlina jednodomá a samičích květů vytváří rostlina až 10krát více, než samičích. Samčí květy poznáme podle pěti srostlých tyčinek, samičí květ podle spodního semeníku. Vyrůstají vždy v paždí listu a barvu mají žlutou. Listy jsou zcela odlišné od ostatních tykvovitých rostlin. Jsou hluboce laločnaté a velice dekorativní. Kořenový systém melounů má vysokou sací schopnost, aby zajistila pro rostlinu a hlavně plody dostatek vláhy. Přesto se ale pro zvětšení kořenového systému rostliny roubují na různé druhy tykví. Vegetační doba melounů je u nás okolo 80 dnů.

Plody

Melouny jsou kulovitého až oválného tvaru a z botanického hlediska se jedná o bobule. Slupka je zelená, většinou žíhaná, ale někdy i pouze jednobarevná. Vyskytují se také vodní melouny s béžovou či jinou slupkou, ale ty jsou méně časté. Dužina melounů má nejčastěji různé odstíny červené barvy, ale dnes nejsou výjimkou i melouny se žlutou či oranžovou dužinou. V plodu bývá až 1500 semen. Existují však také triploidní bezsemenné odrůdy melounu, v ČR však jejich osivo není k dostání. U nás melouny dorůstají do velikosti až 15 kg, ale nejběžnější hmotnost melounů vypěstovaných na českých zahrádkách se pohybuje okolo 5kg. Ovšem největší meloun na světě údajně vážil 122 kg. Protože mají melouny tuhou slupku, dají se skladovat i 2 - 3 měsíce po sklizni a to nejlépe při teplotě 5°C a relativní vzdušné vlhkosti 85 - 90 %. Ovšem po celou dobu skladování melouny zrají. Svoji chuť si ponechají 2-3 týdny. Poté se chuťové vlastnosti pomalu mění. Plody obsahují 90 až 95 % vody a 3 - 5 % cukrů. Obsahuje také vitamín C. Plody jsou velice nízkokalorické. 100 g dužniny obsahuje pouze 15 - 20 kcal. V Rusku se mladé plody nakládají jako okurky. V Orientě se dužina suší na slunci. Ze zralých semen se dá lisovat dobrý jedlý olej, nebo se semena mohou upražit a mají účinky proti střevním hlístům. Z dobře vyzrálých plodů se dá také destilací zkvašené šťávy připravit melounová pálenka. Takovou zajímavostí jsou hranaté melouny. Nejedná se však o žádnou novou odrůdu, ale vytváří se tak, že se malé rostoucí plody vloží do skleněné hranaté nádoby. Takto plody získají tvar nádoby.